Rubrika: Víte že

Rozdělení požárních hadic

Petra Svobodová

Požární hadice jsou hadice určené k dopravě vody zejména při zdolávání požárů, odčerpávání vody ze zaplavených prostor a při požárním sportu. Jsou využívány jednotkami profesionálních i dobrovolných hasičů.

  • Savice                       – 110 mm
  • Požární hadice A       – 110 mm
  • Požární hadice B       – 75 mm
  • Požární hadice C       – 52 mm
  • Požární hadice D       – 25 mm
Savice se používají pro dopravu vody z vodního zdroje (káď, rybník, potok) k čerpadlu-PS 8, PS 12, PS 18. Na jednom konci savice je upevněn sací koš. Savice má průměr nejčastěji 110 mm a délku 1,6, 2 a 2,5 metru.
Tlakové PH slouží k dopravě vody (případně i jiných kapalin) při požárních zásazích. Jsou utkány z umělé příze, na koncích jsou opatřeny spojkami pro spojení s další PH nebo armaturou. Musí být dostatečně pevná, aby odolávala pracovnímu tlaku do 12 barů a musí dobře těsnit.
PH A  – je využívána k dopravě značného množství vody na velké vzdálenosti při rozsáhlých požárech a při katastrofách. Kromě větších požárních jednotek ji používají zejména záchranné složky armády. Průměr je 110 mm, základní délka je 25 metrů.
PH B    – jsou především určeny na tzv. dopravní vedení pro dopravu vody od požární stříkačky (PS, DS, AS, CAS) k rozdělovači, pro dálkovou dopravu vody mezi stroji, případně pro zásobení požární proudnice B, často se také používají pro doplňování cisternových automobilových stříkaček pomocí stříkaček nebo plovoucích čerpadel. Průměr je 75 mm, délka 5, 10, 15 a 20 metrů.
PH C   – nejpoužívanější u hasičských jednotek jak při zásahu tak při požárním sportu. Používají se hlavně pro tzv. útočné vedení od rozdělovače k proudnici, ale také jako součást starších typů nástěnných hydrantů a jako dopravní vedení od PS 2 a menších plovoucích čerpadel. Průměr je 52 mm, délka 10, 15 a 20 metrů
PH D  – se používá na dohašování. Má malý průtok ale velký tlak. Je součástí nástěnných a skříňových hydrantů, ručních džberových stříkaček a některých hasících přístrojů, z toho vyplývá, že je nejčastěji užívána pro první zásah před příjezdem požárních jednotek. Průměr je 25 mm, délka 5, 10, 15, 20 a 25 metrů.

Víte jaké jsou principy hašení požárů?

Petra Svobodová
Hašení požárů provádíme na základě znalosti principů hašení. Je to činnost zaměřená na přerušení chemicko oxidačních procesů hoření, při využití znalostí fyzikálních, chemických, tepelných a biochemických procesů. K hašení požárů využíváme čtyř základních principů přerušení hoření. Principy hašení, respektive přerušení hoření, ale nesmíme zaměnit za způsoby hašení, kterých je mnoho, ale vycházejí vždy z principů hašení.
1. Princip ochlazování
Je založen na ochlazování oblasti hoření a povrchu hořlavé látky – voda, těžká hasící pěna apod.). Ochlazením nastává snížení rychlosti uvolňování hořlavých plynů a par z hořlavé látky nebo materiálu, čímž se snižuje koncentrace v hořlavé směsi. Pokračuje-li ochlazování i nadále, stane se směs nehořlavou, dochází k přerušení hoření.
2. Princip izolace
Je založen na izolaci oblasti hoření od hořlavé látky – hasící pěny, nehořlavé sypké materiály, některé druhy hasících prášků apod.
3. Princip zřeďování
Je založen na principu zředění reagujících nebo hořících látek – inertní plyny, vodní pára, spálené plyny apod.

4. Princip zpomalování chemické reakce
Je založen na zpomalení reakce plamenného hoření – hasící prášky, halony apod.

Při volbě vhodného hasiva musíme respektovat základní potřeby a požadavky účinného hašení i vlivu hasebních látek na životní prostředí. Zvolená hasební látka by měla mít vysokou účinnost, respektive hasební efekt a samozřejmě i přijatelnou cenu. I vodou je proto nutno hasit efektivně a k hašení použít jen nezbytně nutné množství tohoto hasiva.

Víte něco málo o ohni ??

Petra Svobodová
Je to jednoduché – třísky na podpal máme připraveny, děti přinesly z dřevníku zásobu březových polen a nám stačí jen přiložit hořící zápalku ke starým novinám. Za chvíli budou v krbu vesele tančit červené plamínky a pokojem se rozlije příjemné teplo. A protože do začátku oblíbeného televizního programu zbývá několik minut, posadíme se do křesla a možná nás napadne myšlenka, co to hoření vlastně je a za jakých podmínek k němu dochází.
Na pomoc si vezmeme učebnici chemie, ve které najdeme tuto definici: hoření je fyzikálně-chemická reakce, při které se látka, zahřátá na svoji zápalnou teplotu, slučuje s kyslíkem za silného vývoje tepla, světla a zplodin hoření.Definice nám napovídá, že proces hoření vyžaduje tři důležité faktory. Prvním je bezesporu hořlavá látka. Výběr je opravdu rozmanitý ve všech skupenstvích hmoty: např. hořlavé kapaliny

– benzín nebo líh, pevné hořlavé hmoty
– např. dřevo, papír, textil nebo plynné látky
– zemní plyn, propan-butan a další.

Druhý faktor – kyslík, obsahuje vzduch kolem nás, pro speciální účely se uchovává čistý kyslík v tlakových lahvích a jako okysličovadlo postačí v některých případech i kyslík vázaný v chemických sloučeninách. A jestliže se nám sejdou hořlavina s kyslíkem, což je vzhledem k prostředí, v němž žijeme, stav téměř neustálý, postačí přidat ještě zápalný zdroj a oheň je tady. Zápalným zdrojem nemusí být jenom otevřený plamen, stejně dobře dokáže zapálit i žhnoucí uhlík, nedopalek cigarety, jiskry odletující od brusky nebo jiskření mezi kontakty vypínače či atmosférický výboj – blesk. Jestliže odstraníme některou z uvedených složek, nemůže proces hoření probíhat. Víme tedy, že budeme-li někdy hasit, nebudeme dělat nic jiného, než bránit přístupu vzduchu, ochlazovat hořící látky nebo je zcela odstraňovat.

V praxi to znamená například vypnout neprodleně přívod plynu, pokrýt hořící materiály pěnou nebo třeba ochladit rozpálené dřevo vodou.

Ke zdolání malého požáru nám postačí běžné hasební prostředky – tlumice, houně, ruční stříkačky, někdy stačí vědro vody nebo zahradní hadice. Podstatně účinnější jsou ruční hasicí přístroje, u nichž je ovšem nutno pamatovat na omezené časové působení a použít vhodný typ. Jak se mění technika a technologie, i hasební látky doznaly za poslední léta změny a především se zvýšila jejich hasební schopnost. „. Po použití necháme hasicí přístroj co nejdříve naplnit u odborné firmy nebo jej nahradíme novým přístrojem.

Co říci závěrem? Oheň v krbu i oheň na střeše je jeden a tentýž a je pouze na nás, představí-li se jako dobrý sluha, nebo zlý pán.

Víte že hasiči mají modlitbu

Petra Svobodová

Modlitba  hasiče

,,Nechť kdekoli oheň vzplane,já splním svoji povinnost.

Pro záchranu života Pane,dodej mi síly dost.

V náručí vynést děti,když ještě nevypršel čas,

ale i starce, matku,která má šedý vlas.

Stále na stráži stojím,protože povolaný jsem,

před ohněm blízké chráním a pomoci chci všem.

Když Tvá vůle se má stát, a sám při tom životem zaplatím,

požehnej Pane mé rodině,a laskavou rukou vrať jim,

co při plnění poslání, jsem jiným lidem dal.”

Víte jaké je osobní vybavení hasiče?

Petra Svobodová
  1. HELMA                                                   10. REFLEXNÍ PRUHY
  2. PRŮZOR MASKY                                      11. ZÁSAHOVÉ KALHOTY –(kevlar na kolenou)
  3. AUTOMATIKA DÝCHACÍHO PŘÍSTROJE   12. ZÁSAHOVÉ BOTY
  4. VYSÍLAČKA – MOTOROLA                        13. KANDAHÁRY – RYCHLOUPÍNACÍ SYSTÉM MASKY
  5. PÁS NOSIČE DÝCHACÍHO PŘÍSTROJE     14. TLAKOVÁ LÁHEV
  6. BUDÍK KONTROLY TLAKU VZDUCHU      15. OBAL NA TLAKOVOU  LÁHEV
  7. ZÁSAHOVÁ BLŮZA                                   16.  NOSIČ TL. LAHVE S POLSTROVANÝMI POPRUHY
  8. OPASEK                                                   17. KARABINA
  9. RUKAVICE                                                18. SEKYRKA

Download “Osobní výbava hasiče”

120506133110-12.-OSOBNÍ-VÝBAVA-HASIČE-PŘI-ZÁSAHU.doc – Staženo 10311 × – 1,51 MB

Víte jaké jsou nejrozšířenější nebezpečné látky?

Petra Svobodová
Víte jaké jsou nejrozšířenější nebezpečné látky ? (vlastnosti, příznaky zasažení a první pomoc)
CHLÓR – Cl2
– Použití: ke sterilizaci pitné vody a jako bělidlo. Světle zelený plyn, těžší než vzduch, Chlor je velmi reaktivní plyn, který se ochotně slučuje s většinou prvků, značně jedovatý a žíravý, při styku s vlhkým vzduchem tvoří mlhy,
– nadýchání chlórem vede k těžkému poleptání dýchacích cest a plic, je možný vznik plicního otoku, a to i se zpožděním do dvou dnů. Plyn vyvolává těžké poleptání očí
a podráždění kůže až po tvorbu puchýřů, kapalný může vyvolat omrzliny.
– První pomoc:přenést postiženého na čerstvý vzduch, uložit ho do stabilizované polohy, uvolnit těsné součásti oděvu, při zástavě dechu okamžitě zavést umělé dýchání (i pomocí přístroje), sejmout potřísněné součásti oděvu, postižená místa na těle okamžitě opláchnout vodou a pokrýt sterilním obvazem, zasažené oči důkladně promývat asi 10 – 15 minut vodou
CHLOROVODÍK – HCl
– Použití: převážně při chemické výrobě jiných látek ,leptání (kyselina) , vytváří se při úniku chlóru. Bezbarvý plyn se štiplavým zápachem, na vlhkém vzduchu tvoří bílou mlhu, ve vodě se rozpouští za vzniku kyseliny chlorovodíkové,
– silně dráždí dýchací cesty a oči, způsobuje poškození rohovky, otoky hrtanu a plic, krvácení z nosu, styk s vodnými roztoky vede k těžkému poleptání kůže, trudovitosti, vypadávání vlasů.
– První pomoc:postiženého uložit do klidné polohy na čerstvém vzduchu, uvolnit těsné části oděvu a uklidnit. Při zasažení očí rozevřít palcem a ukazováčkem víčka a důkladně promývat vodou nejméně 15 minut. Při poleptání nejméně 10 minut oplachovat postižené místo velkým množstvím vody, opatrně odstranit potřísněný oděv a dále oplachovat zasaženou kůži nejméně 15 minut vodou, mýdlovou vodou, slabým roztokem sody nebo alkalickou minerálkou. Přikrýt zasažené místo čistou látkou a zajistit lékařské ošetření. Při zástavě dechu okamžitě zavést umělé dýchání. Je-li riziko plicního edému, pozor na latenci, která je často bez symptomů až 2 dny!
AMONIAK – ČPAVEK– NH3
– Použití : v chlazení na zimních stadionech. Bezbarvý plyn, lehčí než vzduch, ostrého štiplavého zápachu, při odpařování
z kapalného stavu tvoří chladné mlhy, které jsou těžší než vzduch, se vzduchem tvoří leptavé výbušné směsi, je málo hořlavý,
– kapalný i plynný silně dráždí a leptá oči, dýchací cesty, plíce a kůži, způsobuje dráždivý kašel a dušnost, křeče dýchání mohou vést až k udušení, kapalný vyvolává silné omrzliny, nadýchání vyšších koncentrací může přivodit smrt.
– První pomoc:přenést postiženého na čerstvý vzduch, uložit ho do stabilizované polohy, uvolnit těsné součásti oděvu, při zástavě dechu okamžitě zavést umělé dýchání (i pomocí přístroje), sejmout potřísněné součásti oděvu, postižená místa na těle okamžitě opláchnout vodou a pokrýt sterilním obvazem, omrzlá místa na těle netřít, zasažené oči důkladně promývat asi 10 – 15 minut vodou směrem od nosu při násilném otevření víček, postiženého transportovat vleže ve stabilizované poloze, postiženého nesmíme nechat prochladnout, přivolat lékařskou pomoc.
PROPAN-BUTAN – C4H8  –  C4H10
– Použití: používá se v domácnostech k ohřevu nebo topení .Kapalný plyn se rychle odpařuje, vzniká studená mlha a výbušné směsi, je málo rozpustný ve vodě,
– působí narkoticky, závratě, nevolnost, ospalost, svalovou ochablost, stavy podráždění, bezvědomí.
– První pomoc:přenést postiženého na čerstvý vzduch, uložit ho do stabilizované polohy, uvolnit oděv, zavést umělé dýchání, sejmout potřísněné součásti oděvu, postižená místa opláchnout, omrzlá místa netřít.
ACETYLÉN – C2H2
– Použití: převážně při sváření plamenem. Bezbarvý plyn, čistý příjemně voní po éteru, technický produkt páchne po česneku, není jedovatý, rozpouští se ve vodě, plyn je mimořádně hořlavý a snadno vznětlivý,
– plyn způsobuje nevolnost, bolest hlavy, zvracení, otupělost, bezvědomí, vysoké koncentrace působí narkoticky
– První pomoc:uvolnit těsné součásti oděvu, při zástavě dechu zavést umělé dýchání, přivolat lékaře, nenechat postiženého prochladnout, přepravovat pouze vleže.

BENZÍN
– Použití: do spalovacích motorů. Bezbarvá kapalina s typickým zápachem, obchodní formy bývají zbarvené, páry tvoří výbušné směsi, které jsou těžší než vzduch, benzín se s vodou nemísí,
– delší vdechování výparů vede k pocitu opilosti, bolestem hlavy, stavu obluzení
a zvracení, vysoké koncentrace k bezvědomí a zástavě dechu
– První pomoc:vyvést postiženého ze zamořeného prostředí, zasažené oči důkladně promývat asi 10 – 15 minut vodou směrem od nosu při násilném otevření víček, uložit do stabilizované polohy, uvolnit těsné součásti oděvu, sejmout potřísněný oděv, postižená místa opláchnout, zavést umělé dýchání, k uklidnění opatrně aplikovat uklidňující léky.

ZEMNÍ PLYN (OBSAHUJE HLAVNĚ METAN) – CH4
– Použití: k ohřevu a vaření v domácnostech. Bezbarvá kapalina, odpařením se tvoří chladné mlhy a výbušné směsi, které
se rychle šíří, mlhy jsou těžší než vzduch, plyn je bezbarvý a lehčí než vzduch,
– plyn působí slabě narkoticky, způsobuje bolesti hlavy, závrať, ospalost, bezvědomí.
– První pomoc: přenést postiženého na čerstvý vzduch, uložit do stabilizované polohy, uvolnit těsné součásti oděvu, zavést umělé dýchání, omrzlá místa netřít, pokrýt sterilním obvazem.

OXID UHELNATÝ – CO
– Vzniká při spalování fosilních paliv a biomasy. Bezbarvý plyn bez chuti a bez zápachu, mimořádně hořlavý, hoří modrým plamenem, při úniku rychle tvoří jedovaté, výbušné směsi lehčí než vzduch,
– váže se na krevní barvivo a omezuje příjem kyslíku tvorbou karboxyhemoglobinu, což má za následek dušení. Otrava se projevuje bolestmi hlavy, pocitem tlaku na prsou,
v hlavě a ve spáncích, žaludeční nevolností, zvracením, bolestí břicha, stavy zmatenosti
a rozrušení, bezvědomí, křeče. Vysoké koncentrace vedou ke smrti po několika vdechnutích.
– První pomoc:přenést postiženého na čerstvý vzduch, uložit do stabilizované polohy, uvolnit těsné součásti oděvu, okamžitě zavést umělé dýchání (nejlépe s kyslíkem), co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc!

 
KYANOVODÍK – HCN
– Je prudce jedovatý (Cyklon B), používá se i jako pesticid.Vzniká i při spalování některých plastů a v přírodě se vyskytuje jako obrana některých rostlin. Bezbarvá lehce těkavá kapalina se zápachem po hořkých mandlích, hořlavá a lehce vznětlivá,
– velmi toxická látka, která přerušuje přívod kyslíku a oxidační procesy v buňkách; vdechnutí vysokých koncentrací způsobuje bezprostředně smrt; při nízkých koncentracích vyvolává škrábání v krku, dráždění sliznic hrtanu a očí, bolesti hlavy, silnou nevolnost, zvracení, pocit strachu, bušení srdce, dušnost.
– První pomoc:přenést postiženého na čerstvý vzduch, uložit ho do stabilizované polohy, uvolnit těsné součásti oděvu, při zástavě dechu okamžitě zavést umělé dýchání (i pomocí přístroje), sejmout potřísněné součásti oděvu, zasažené oči důkladně promývat asi 10 – 15 minut vodou směrem od nosu při násilném otevření víček, transportovat vleže
ve stabilizované poloze, při první pomoci používat ochranné prostředky, přivolat lékařskou pomoc.

FOSGEN – COCl2
– Je prudce jedovatý (bojový plyn), využívá se v chemickém průmyslu. Bezbarvý plyn se zápachem po seně nebo tlejícím listí, bouřlivě reaguje s vodou za vzniku chlorovodíku a oxidu uhličitého,
– působí především na hluboké partie respiračního systému a způsobuje toxický otok plic, má rovněž dráždivý účinek; při nižších koncentracích se dostavuje pocit škrabání v krku, dráždivý kašel, pak následuje období o délce tří až šesti hodin bez subjektivních příznaků; potom dušnost, kašel, slabost, bolest hlavy, nevolnost, pocit na zvracení až zvracení; při rozvinutém otoku plic těžká dušnost a vykašlávání zpěněných růžových hlenů, strach
z udušení; při velmi vysoké koncentraci dochází k okamžité smrti v důsledku reflexní zástavy dechu.
– První pomoc:postiženého uložit do klidové polohy na čerstvém vzduchu, uvolnit těsné části oděvu a uklidnit. Při zástavě dechu okamžitě zavést umělé dýchání. Je nezbytné zabránit jakékoli námaze postiženého, zajistit mu klid a teplo.

FORMALDEHYD – HCHO
– Použití: do lepidel na bázi pryskyřice ( překližka), při výrobě papíru,hnojiv. Bezbarvý plyn se štiplavým zápachem; hořlavý, rozpustný ve vodě za vzniku roztoku stejného štiplavého zápachu,
– silně dráždí oči a cesty dýchací, vyvolává záchvaty kašle, silné slzení očí, silné podráždění sliznice nosu a hltanu; po styku s tekutinou ztužení a poleptání kůže i poleptání očí ; po požití vnitřní těžké poleptání sliznice zažívacího ústrojí.
– První pomoc:postiženého uložit do klidné polohy na čerstvém vzduchu, uvolnit těsné části oděvu a uklidnit. Při zasažení očí ihned rozevřít palcem a ukazováčkem víčka a důkladně promývat vodou nejméně 15 minut. Ihned přivolat očního lékaře! Při poleptání nejméně
10 minut oplachovat postižené místo velkým množstvím vody, opatrně odstranit potřísněný oděv a dále oplachovat zasaženou kůži. Zabránit infekci!

SIROUHLÍK – CS2
– Použití: jako rozpouštědlo organických látek. Bezbarvá nebo nažloutlá kapalina, silně hořlavá (nebezpečí vznícení za normální teploty), čistá látka téměř bez zápachu, technická se zápachem po zkažených vejcích,
– páry působí narkoticky, po přežití akutní otravy mohou po nějakou dobu přetrvávat poruchy centrálního nervového systému (např. poruchy vidění), po styku s tekutinou poleptání očí, po delším působení i kůže; je možné vstřebávání i kůží; vyvolává euforii, stavy opilosti, delirantní stavy, bezvědomí, křeče, obrnu dýchání; jsou možné nebezpečné chronické pozdní účinky na centrální nervový systém.
– První pomoc:postiženého uložit do klidné polohy na čerstvém vzduchu, uvolnit těsné části oděvu a uklidnit. Dojde-li k vstříknutí do očí, provést ihned důkladný výplach. Neprodleně vyžádat pomoc očního lékaře! Při zvracení je velké nebezpečí vdechnutí! Při zástavě dechu okamžitě zavést umělé dýchání.

Patron hasičů svatý Florián

Petra Svobodová
Floriánův život
sv_florianDatum narození Floriána se nepodařilo zjistit. Byl pokřtěn a vychován křesťansky. Po několika letech služby důstojníka vojska se stal šéfem kancléře císařského místodržícího
 v římském  Laurinku, což je dnešní Lorch u Ennsu v Horním Rakousku. Aquilinus dal příkaz svému nejbližšímu spolupracovníku Floriánovi, aby ze státních úřadů propustil všechny křesťany. Florián to nechtěl udělat, vystoupil z jeho služeb. Když se doslechl, že v celé provincii jsou jeho souvěrci zatýkáni a žalářováni, rozhodl se, že se vydá za nimi, aby je povzbudil. Údajně dokonce osnoval jejich tajné osvobození. Při pokusu dostat se do žaláře byl však zatčen a předveden před místodržícího Akqilina, svého přímého představeného. Nejprve jej místodržící sesadil z funkce a vyšetřující soudce jej pak nechal krutým způsobem mučit. Florián odolával přemlouvání i výhružkám a nezlomilo ho ani mučení. Když Florián odmítl obětovat Bohu a ani nebyl ochoten odpřísáhnout zapření víry, byl jako křesťan odsouzen císařským správcem ke smrti utopením. Soud nevzal ohledy na jeho zásluhy v armádě, ani jeho bezúhonný život a vydal ho do rukou katů, kteří mu přivázali na krk mlýnský kámen a nechali ho svrhnout z mostu do řeky ( byl to tehdejší obvyklý způsob poprav).
S mlýnským kamenem na krku stál prý dlouho na mostě přes řeku Emži u římské pevnosti Laureacum . Legionáři odmítali vykonat rozsudek, svrhnout velitele do řeky. Nakonec přiběhl jakýsi cizí člověk surově do odsouzence vrazil a shodil ho z mostu.
Legenda říká, že Floriánovo mrtvé tělo bylo vyplaveno na skalku a tam ho hlídal orel, aby ho nemohli pohané zhanobit. Tam ho nalezla a na svém statku pohřbila odvážná křesťanská vdova Valerie z Lince, dnes zde stojí město St. Florian. Jiná historická zmínka praví, že vdova Valerie objevila tělo mrtvého a nechala ho pohřbít na tajném hřbitově křesťanů. Je to bukový les v blízkosti dnešního Marck St. Florian. Pro svou mučednickou smrt byl pak prohlášen za svatého. Již v šestém století vznikl v Lorchu klášter s kostelem St. Florian.
Kde se dnes ostatky sv. Floriána nacházejí, není objasněno. Nejpravděpodobněji je to katedrála v Krakově. Kostel sv. Floriána v Krakově spravoval v letech 1949 až 1951 vikář Karol Wojtyla, zesnulý papež Jan Pavel II. V obrazové publikaci Starý Kraków (1991) byl nalezen obraz interiéru tamního kostela sv. Floriána s poznámkou o tom, že tento světec je prvním patronem města a jeho ostatky že byly převezeny do Polska v roce 1184. Kult sv. Floriána v Polsku je silný a je svázán s velkým požárem Krakova v roce 1528, kdy navzdory ničivému živlu zůstal ochráněn kostel na Kleparzu, ve kterém se nacházely relikvie sv. Floriána. V Římě světce uctívali jako ochránce před represemi, které v té době ztrácely na intenzitě. Maličké kousky Floriánových ostatků měli chránit města před ničivými požáry.
Patronem od středověku
Ve středověku se sv. Florián v lidovém podání stal ochráncem před velkou vodou i před suchem, při neúrodě polí, proti bouři a nebezpečí ohně (pro svou smrt ve vodě). Některá literatura uvádí, že jako malý chlapec zachránil svou modlitbou hořící dům (nebo podle jiné legendy uhasil v kritické chvíli hořící dům jediným vědrem vody a zabránil tak velkému neštěstí).
Známější legenda se váže k uhlíři, který upadl do hořícího, větrem odkrytého milíře a vyzývavě světce byl přímluvou zachráněn, což dalo podnět k novému uctívání Floriána jako patrona proti ohni. Mimo hasičů je také patronem zedníků, kominíků, sládků, bednářů, hrnčířů, kovářů, mydlářů a všech kdo pracují s ohněm; je vzýván při spáleninách.
Florián je v počeštěné podobě Květoslav nebo Květoš. Základem jména je latinské Florianus, které vychází ze slova florere – kvést.
Zobrazován bývá jako voják (od doby renesance většinou římský, ale dříve i ve středověkém brnění), často s kopím nebo korouhví v ruce, se džberem (putnou), z něhož vylévá vodu a hasí hořící dům (hrad). Toto zobrazení je naprosto typické. Jen ve zcela rané době byl někdy znázorňován jako stařec, např. na fresce ze 12. století v klášteře Nonnberg v Salcburku. Asi od 13. století je Floriána vidět už jen jako mladého muže.
Někdy se na výtvarných projevech jako atribut objevuje také mlýnský kámen, který poukazuje na jeho mučednictví (mlýnský kámen s nímž byl Florián utopen je dnes uložen v kryptě klášterního kostela),.
Sošky světců se umísťovaly ve výklencích domovních štítů, výjezdů a vrat, kde zastávaly funkci ochránce domu před nežádoucími osobami. Nejčastěji mezi svatými se objevují sv. Florián a sv. Jan Nepomucký, jako ochránci před ohněm a vodou. Ve světnicích stávaly na prádelnících spolu s nejvzácnějšími rodinnými památkami. Bývaly omalovány olejovými barvami.
V českých zemích se uctívali světci ve spojitosti s ochranou před ohněm: sv. Vavřinece, sv. Hátu, Pannu Marii Hromnickou, sv. Jana Buriana, sv. Donáta ad.
Po vzniku habsburské monarchie pronikl k nám kult sv. Floriána, který se stal patronem zedníků, kominíků, ochránce měst. V polovině 19. století po pádu Bachova absolutismu, kdy začaly vznikat sbory dobrovolných hasičů, přijaly stejně jako hasiči rakouští svého patrona sv. Floriána. Se jménem světce jsou spojovány soutěže, pochopitelně se objevuje na hasičských praporech a v další hasičské symbolice jako odznaky sborů, v názvosloví soutěží, jako součást trvalé výzdoby shromažďovacích místností. Symbolika sv. Floriána pronikla celým životem a prací českých hasičů.
Řád sv. Floriána je jedním z nejvyšších vyznamenání a uděluje se členům a organizačním jednotkám SH ČMS za mimořádné výsledky. Před 17 stoletími byl umučen – poté se stal patronem hasičů. V roce 2005 uplynulo 1700 let od mučednické smrti Sv. Floriána, lidového světce a patrona hasičů .

 

Požáry

Petra Svobodová
Víte že? Za požár se považuje každé nežádoucí hoření, kdy dojde alespoň k ohrožení života, majetku, zvířat a životního prostředí. Z převážné většiny za tyto požáry může nedbalost a nedostatečná požární prevence.
Co udělat jako první při požáru? Víte jak se chovat při požáru?
1. Vyhlásit domluveným způsobem místní požární poplach.
2. Pokusit se dle situace vlastními silami o uhašení požáru.
3. Pokud to situace vyžaduje (větší požár ) přivolat neprodleně hasičské jednotky,voláme na    tísňovou linku 150 nebo 112 ( na tomto čísle vás i lokalizují) POZOR zneužití tísňové linky je trestné.
4. Varovat ohrožené osoby.
5. Začneme s rozvahou hasit požár vlastními silami, pokud to okolnosti dovolují. !!!!POZOR Nepodceňovat nebezpečí ani své síly!!!!!!
6. Zabezpečit dle situace vypnutí elektrického proudu, uzavření plynu.
7. Zachovávat vždy klid a rozvahu.
8. Po příjezdu hasičů jim poskytnou informace o situaci (zda je někdo ohrožen přímo na životě, zda jsou v požářišti umístěny nebezpečné látky apod.).
Po příjezdu na místo požáru provádí nejméně dvoučlenná hlídka profesionálních hasičů PRŮZKUM, který trvá od příjezdu až do úplné likvidace požáru. Cílem je zjistit zda nejsou ohroženy osoby, zvířata nebo majetek, jaký je rozsah požáru,směr jeho šíření a druh hořícího materiálu, zjistit nebezpečné látky a předměty, které by mohli nepříznivě ovlivnit průběh zásahu a zjištění terénních podmínek.
Aby došlo k hoření musí být vždy splněny 3 podmínky !!

 1. Přítomnost hořlavé látky        ( například papír nebo dřevo)
 2. Přítomnost okysličovadla      ( převážně to bývá vzduch O2)
 3. Přítomnost teploty vznícení  ( například zápalka)
            K uhašení požáru dochází jen tehdy, pokud je alespoň jedna z těchto 3 složek odstraněna!!!!
A to odstraněním hořlavé látky z požářiště. Zamezení přístupu okysličovadla – vzduchu např. sněhový, práškový, pěnový a halonový hasicí přístroj nebo hasící pěna zamezí přístupu vzduchu, oheň se takzvaně udusí. A neposlední řadě snížení (odstranění) teploty vznícení, nejvhodnější a také nejpoužívanější je voda pro svou dobrou schopnost ochlazování a také díky její dostupnosti.
Víte že požár má 4 fáze? Délka jednotlivých fází může být velmi rozdílná a závisí především na množství hořlavých látek, jejich požárně technických charakteristikách a podmínkách ovlivňujících šíření požáru.
I. Fáze požáru
Je časový úsek od vzniku požáru až do počátku intenzivního hoření. Podle statistických údajů trvá obvykle 3 až 10 minut a je závislý na druhu hořlavých látek i podmínkách rozvoje požáru. Vzhledem k tomu, že intenzita hoření je ještě poměrně malá, protože požárem je zasažena pouze část hořlavých materiálů, je tato fáze nejvýhodnější pro zahájení hasebních prací. Likvidace bývá jednoduchou záležitostí a škody způsobené požárem jsou minimální.
II. Fáze požáru
Je časový úsek od počátku intenzivního hoření až do doby, kdy jsou požárem zasaženy všechny hořlavé materiály a konstrukce hořícího objektu. Situace na místě požáru v této fázi již bývá velmi složitá a vyžaduje vysoké nároky na organizaci hasebních prací, zvláště blíži-li se požár k závěru této fáze. Kovové konstrukce ztrácejí pevnost a hrozí akutní nebezpečí jejich zřícení
III. Fáze požáru
Je časový úsek od konce II. fáze, tj. v daném objektu hoří všechny hořlavé látky a intenzita hoření dosahuje maxima, až do začátku poklesu intenzity hoření. V této fázi bývají narušeny i ostatní nosné prvky a dochází ke zřícení stropů, krovů a pod. Zásah jednotek se zaměřuje na ochlazování a ochranu okolních objektů a je na rozhodnutí velitele zásahu, zda bude na hořící objekt prováděn zásah, nebo bude-li vhodnější zasažený objekt nechat zcela vyhořet. To závisí na míře ohrožení okolí, životního prostředí a pod.Vlastní zásah na takto zasažený objekt je velmi náročný a obvykle nákladný.
IV. Fáze požáru
Je časový úsek od počátku snižování intenzity hoření až do úplného vyhoření hořlavých látek. V této fázi již hrozí zříceni vnitřního i obvodového zdiva, komínů, schodišť a pod. Činnost jednotek se zaměřuje na odkrývání a dohašování ohnisek požáru, pokud velitel zásahu nerozhodl, že na objektu bude prováděna pouze kontrolní dohlídka až do úplného vyhoření.
Typy hasících přístrojů:
 Pěnové, Vodní, CO2 – Sněhové, Práškové, Halotronové a Halonové hasicí přístroje. (viz složka UČÍME SE)
Třídy požárů:
A –Hoření organických látek: hoří plamenem nebo žhnou (dřevo, uhlí, sláma, rašelina).
      Používáme na ně VODNÍ, PĚNOVÝ a PRÁŠKOVÝ hasící přístroj
B –Hoření kapalných látek: hořící plamenem nebo tavíce se tuhé látky(benzín,ředidla,asfalt).
      Používáme na ně PĚNOVÉ, PRÁŠKOVÉ a SNĚHOVÝ – CO2 hasící přístroj
C –Hoření plynných látek: hoří plamenem ( Vodík, propan-butan, zemní plyn, acetylen).
       Používáme na ně PRÁŠKOVÝ A SNĚHOVÝ – CO2 hasící přístroj
D –Hoření lehkých kovů ( hořčík a jeho slitiny)
       Používáme na ně PRÁŠKOVÝ hasící přístroj
F –Hoření jedlých olejů a tuků:
      Používáme na ně Vodní přístroje se speciálními aditivy jejichž chemická reakce s olejem vytváří ochranný film. (směs voda – aditivum vytváří krycí povrch na hořící tukové ploše (něco jako omeletu vzniklá vrstva brání přístupu vzdušného kyslíku a uhasí oheň velmi rychle 1-2 sec tato vrstva je kompaktní a nevzniká nebezpečí opětného vzplanutí).
Víte že aby nějaký předmět začal hořet musí mít určitou teplotu? Teplota, při které předmět začne hořet a hoří i po odstranění zápalného zdroje je Teplota vznícení.
Bílý fosfor –           60°C,     Tabák –     170°C
Benzín –              246°C,     Nafta –       250°C,
Hnědé uhlí –        260°C,     Dřevo –      270°C,
Černé uhlí –          370°C,     Koks –        400°C,
Seno –                 233°C,     Ředidlo S6006 –   240°C
Uhelný prach –    260°C      Obilný prach –      267°C
Sláma –                310°C,     PVC –                    350°C
Mouka –               440°C,     Aceton    –             535°C
Svítiplyn –            560°C,     Oxid uhelnatý –      610°C,
Izolace kabelů – 890°C,
Jádro slunce má teplotu cca. 15 milionů.°C – je to díky probíhající termonukleární reakci.
Teplota hoření (plamenu) závisí na podmínkách hoření např. Výhřevnost látky nebo množství vzduchu. Průměrná teplota při hoření v domě je 850°C-900°C.
Cigareta 450°C – 600°C, Zápalka 650°C-850°C, Svíčka 800°C-1000°C,Dřevo 700°C-1100°C,
Uhlí 750°C-1500°C, Plynový hořák 1700°C-1975°C, Sváření acetylén-kyslík 2700°C-3200°C
I barva plamene je ovlivněna teplotou. To se dá využít při určení orientační teploty odhadem, toto platí pouze u běžných látek. Pozor u chemikálií bývá barva jiná!!!!!
Rudá – 700°C, Třešňová – 850°C, Světle červená – 950°C, Žlutá – 1100°C,
Bělavá – 1300°C, Bílá ( do modra) – 1500°C

Označování nebezpečných látek při přepravě

Petra Svobodová
V silniční, železniční a ve vnitrozemské vodní dopravě se přepravované nebezpečné věci označují.Toto označení pomáhá zasahujícím složkám u případných havárií ( podle kódu zasahující ví jaké nebezpečí hrozí a jak se chovat při odstraňování dané látky).
1.Výstražnými tabulkami, které jsou oranžové barvy s černým okrajem. V horní polovině tabulky oddělené od spodní černou čarou je identifikační číslo označující povahu nebezpečí – Kemlerův kód a v dolní polovině tabulky je identifikační číslo látky – UN kód.
Identifikační číslo nebezpečnosti Kemlerův kód. K označení nebezpečnosti se používají kombinace číslic 2 až 9 a písmene X. Sestává ze dvou nebo tří číslic, které označují druh nebezpečí, zdvojení číslice označuje intenzitu nebezpečí. Typicky je to vidět u prudce hořlavého benzínu, který se označuje kódem „33”. UN kód je čtyřmístné číslo podle seznamu Spojených národů. X před kódem znamená – Nesmí přijít do styku s vodou!!!
Kód musí mít alespoň dvě číslice, proto se v případě potřeby doplňuje 0.
Výstražná tabule v silniční dopravě – Na první tabuli příklad značení benzínu.
      33
   1203
    
     286
   1050
286   Identifikační číslo nebezpečnosti –     KEMLERŮV KÓD
286 = 2 = plyn
          8 = žíravý
          6 = jedovatý
1050 Identifikační číslo látky –                    UN KÓD
1050 = chlorovodík bezvodý
Nebezpečnost látek podle Kemlerova kódu
2
Unikání plynu tlakem nebo chemickou reakcí
3
Hořlavost kapalin (par) a plynů
4
Hořlavost tuhých látek
5
Vznětlivost (podporující hoření)
6
Jedovatost nebo nebezpečí nákazy
7
Radioaktivita
8
Žíravost
9
Nebezpečí prudké samovolné reakce – může znamenat nebezpečí výbuchu, rozpadu nebo chemické reakce, jejichž následkem může být uvolňování značného tepla
               X       před kódem znamená – Nesmí přijít do styku s vodou!!!
2.Bezpečnostními značkami, (vzory jsou uvedeny v příslušných mezinárodních dohodách), které informují o druhu nebezpečí. Značky mohou být ve spodní části opatřeny číslicí nebo nápisem, který upřesňuje informace o nebezpečí. V abecedních a číselných seznamech obou dohod je u každé látky uvedeno, které značky musí být k označení použity. Značky užívané pro skladování, leteckou a lodní přepravu jsou odlišné od vzorů uvedených v dohodách, využívají však stejných grafických symbolů.
O celosvětovou unifikaci v označování nebezpečných nákladů usiluje OSN, která vydala a průběžně vydává doplňky tzv. UN-list ECOSOC
-Pro silniční dopravu platí v Evropě dohoda ADR, UN-ECE
 -Pro železniční dopravu platí v Evropě tzv. příloha RID
-Pro leteckou dopravu platí předpis ICAO/IATA-DGR (Pro dopravu na vodních cestách – vyhl.č. 222/1995 Sb.
-Pro dopravu radioaktivních látek platí řada směrnic Mezinárodní komise pro atomovou energii, tzv. IAEA Safety Series.
 
Příklady:
 
Kemlerův kód:
25 – Plyn pod tlakem s oxidačními účinky (podporuje hoření)
X366 – Velmi jedovatá hořlavá kapalina, která nesmí přijít do styku s vodou
436 – Hořlavá jedovatá pevná látka, která se při hoření taví
589 – Žíravina s oxidačními vlastnostmi, která může bouřlivě reagovat
668 – velmi jedovatá látka , žíravyna

 

Při ohlašování havárie takto označených přepravních kontejnerů je dobré pokud je to možné tento kód přečíst do telefonu operátorovi. Nejen že vám dá přesné pokyny jak se dále chovat, což je důležité hlavně v případě ohrožení zdraví.Další výhodou je také to, že zasahující jednotky dopředu vědí co je na místě havárie čeká.
Portál ministerstva dopravy kde lze zjistit o jakou látku  se jedná a její nebezpečnost:
http://cep.mdcr.cz/dok2/DokPub/dok_facelift.asp