Zubří všeobecně

Obec Zubří najdete necelé 4 km severovýchodně od známého lyžařského, kulturního a turistického centra Českomoravské vrchoviny – Nového Města na Moravě. Vesnice byla dříve v okolí proslulá spíše ostrými hochy, kteří se při vesnických zábavách téměř vždy poprali a do nynějškaje známa jako místo konání tradičních maškarních Martinských hodů. V poslední době se však stále více každému vrývá Zubří do povědomí jako dobré a klidné rekreační místo s příjemným koupáním u Zuberského rybníka, obklopeného téměř ze všech stran Panským lesem.

Zubří letecký pohled

Zubří letecký pohled

Vesnice leží schoulena mezi mohutnými korunami rozložitých stromů po obou stranách horského hřebenu, táhnoucího se ve směru SZ-JV, v místech, kde je tento hřbet přerušen mírnou sníženinou. Nadmořská výška samotné obce je 670 m. K nejznámějším vrcholům zuberského katastru patří Křib (684 m), Hlavatýho kopec (710 m), U vodojemu (709 m) a Skálí (736 m). Dodnes se používají místní názvy pro části katastru jako např. Čechovice, Šaratky, Kapratiny, Páleniny, Kouty, Háje a Michovy. Dešťové vody sbírá v SZ části Zuberský potok, v dolním toku nazvaný Nedvědička, a v JZ části potok Olešná, vlévající se pod Olešínkami do Bobrůvky. Oba vodní toky později vtékají do řeky Svratky. Celý katastr obce (845 ha) leží na území Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, která byla slavnostně vyhlášena prezidentem Ludvíkem Svobodou v roce 1970 u Stříbrné studánky na svahu Žákovy hory.

Zubří je od roku 1992 samostatnou obcí bez dalších místních částí. V roce 1997 zde žilo 345 obyvatel. K Zubří patří také samota Špimberk. Samota Žákova cihelna, ve které v roce 1910 bydlelo 17 osob, již zanikla. Vesnice je dobře dosažitelná všemi dopravními prostředky. Z Nového Města na Moravě zajíždí do Zubří pravidelná autobusová linka a železniční zastávka na staré trati Tišnov-Žďár n. Sáz. je 1 km jižně od obce.

Použitý zdroj: ŠTARHA, Ivan, SVOBODA, Pavel. Zubří u Nového Města na Moravě : Minulost a současnost. Ing. Pavel Svoboda. 1. vyd. Zubří : Vydala obec Zubří k 650. výročí nejstarší písemné zprávy, 1998. 85 s.